VI.

16. září 2011 v 10:24
Tour pt. 1 - Pilsen

úvod - představte si, že od patnácti posloucháte kapelu, máte jí fakt rádi a najednou má vaše trapná kapela s nima tři koncerty.. celej článek bude mít nádech stále silné probíhající puberty.

Sraz v Praze, poskakování přes zacpaný Hradčany a Strahov a Ruzyň a výpadovku.. Holky vzadu hned usnuly, takže sem do rádia dala Turbonegro a nechala se vézt.
Velkej klub, přijeli jsme docela na čas. Němci tam ještě nebyli.
Přijeli asi v sedm večer. Slyšela jsem němčinu a jak nosí věci na podium. V tu chvíli už podemnou mohli utírat židli, haha.
Zvukovka, trapný úsměvy a "hááj".
Tentokrát jsme odehrály dobře, což se povedlo fakt po dlouhý době. Možná, že sem to nekurvila, protože přímo předemnou stál muž mého srdce z Berlína a kejval hlavičkou. Ou bože, řikala sem si kdykoliv se na mě podíval.
Po koncertě byli v backstage a právě on mi podal ruku a řekl "Great show!!" a v tu chvíli mi bylo uplně nádherně. A zpoceně.
Pak hráli oni. Celou dobu sem si to hrozně užívala, zpívala s nima a pařila. Znám uplně všechy songy, co hráli a ani coverama od Damned, New York Dolls nebo Billyho Idola mě nedostali. Jejich zpěvák mě chytil kolem ramen a zazpívali sme si spolu refrén Forget em.
A pak už byla jen backstage, moje trapná angličina, pár fotek a "pívo píčo". Muž mého srdce mi řekl, že zná česky akorát pivo a smrslína. Zmrzlina!! Když řekl smrslína, tak sem se málem roztekla. Košík s koťama je proti jeho smrslíně prd roztomilej!
Pěkně s náma vyjebal pořadatel, nechtěl nám dát ani deky na spaní. Narozdíl od Němců, hah.
Zachvíli vyrážim do Budweisu, ježiš já se těšim!!!

Tour pt. 2 - Budweis

Sraz se Z. u něj v bytě, vybírání desek na večerní pouštění a čekání na jeho kámoše, co nás vezme autem.
Cesta nekonečná, všude zacpáno. Trochu mi padala hlava, ale neusnula sem, v autech moc spát neumim.
V klubu pár lidí, Němci mě hned objímali a vítali - z toho sem byla dost nadšená :) - a aklimatizace.
Koncert dvou předkapel ucházející, čtyři redbully mě držely při životě a místní na mě víceméně dost blbě čuměli. Neznámá tvář. Z. držící domluvenej odstup kvůli návštěvě pánů z mýho hometown. Když začal pouštět, tak opět střílel největší hitovky, tanec - zpěv - panáky. Němci odjeli na hotel, kde jsme s nima spali už někdy v jednu. My s Z. přijeli ožralí taxíkem v pět a hrozně jsme se jim vysmáli, že nic nevydržej.

Z: "...lásko.."
"takle mi NEŘIKEJ"
samozřejmně, že jistá sebedestruktivní část mýho já chce slyšet oslovení lásko jen od něj, ale... tohle se musí udržovat čistě po fyzický stránce. volim rozum.

V deset ráno mě vzbudí jak Němci vstávaj, sprchujou se, povídaj si a Z. říká "Proboha, kolik je, že ty debilové už vstávaj...." a v tuhle chvíli se oni vysmáli nám, že neumíme vstávat
Zatímco Němci snídali, Z. mi opět usnul na rameni a já koukala do stropu.
Jen co odjeli pro věci do klubu, probudil se a.. Zblízka si prohlídnul moje čerstvě koupený spodní prádlo.

V jednu jsme šli za klukama do klubu, vzali si svejch pár věcí, co jsme tam nechali a vyrazili s Němcema v dodávce směr Praha. Celá cesta byla vtipná, i když sem se debat v němčinoangličtině moc neúčastnila.
Projížděli jsme kolem jedný hnusný obouchaný kapličky u silnice v nějakym městě a bubeník říká "hey.. this is the main castle in here?" a Z. "yeah.. it was much bigger, but german people all stole" "woooow, they are very clever!" a podobný srandy celou cestu.. Kupodivu sem uplně všechno rozuměla, ale furt mam problém se stavbou vět a hlavně studem.
Vyhodili mě u Z. doma, dali jsme si pac a já jela domu.

Tour pt. 3 - Teplitz

Bratr se na mě vysral s odvozem do Teplic, s kterym počítala celá kapela asi půl hodiny předem. Já s kocovinou, nevyspalá a nenajedená chytla snad největší hysterák za poslední rok a půl a brečela tak, že sem nemohla ani dejchat. Nakonec nás tam vzala máma naší bubenice, ale mě po tom šílenym nervous breakdown nepomohl ani pohled na Němce. Popřála sem jim bezpečnou cestu domů a ve čtvrtek přijde poslední část tour.

Teď sem se pokusila ohřát nějakou rejži v mikrovlnce, moje první jídlo od čtvrtečního oběda a půjdu se zkusit vyspat.

cca 800 km, žádný jídlo a sedm hodin spánku. ale stejně, time of my life.........

btw. na spaní do Budweisu sem dostala tričko týhle kapely. bylo mu malý. voní uplně jako on. haha, pro člověka ujetýho na vůně nejlepší dárek... druhá věc je ta, že uplně to samý maj dva moji bývalí, který sem se Z. podvedla. HA HA HA.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lennie Heroin Lennie Heroin | E-mail | Web | 17. září 2011 v 12:00 | Reagovat

dyt ty žiješ ve snový realitě :-D

2 Bliss Bliss | Web | 17. září 2011 v 12:04 | Reagovat

Uf! :)
Chci taky koncert...uhm s Placebo xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.