XIII.

18. října 2011 v 23:01
Asi hodinu před odjezdem mi začly haprovat nervy a šla sem si zapálit cigáro. Vzala sem první zapalovač a šla ven. Kdybych si uvědomila, co mam za zapalovač, nikdy bych na to cigáro nešla. Zapalovač udělal VŽUM a chytla mi moje nalakovaná patka.
Nedalo se nic dělat, umejt od strašnýho smradu ohořelejch vlasů a vzít nůžky. Z přerostlý patky mam ultrakrátkou ofinu a chtělo se mi z toho brečet.

Ale kvůli vlasům se koncerty nerušej.
Dorazila sem před byt kytaristy P., v kadeřnictví v druhym vchodě sem si ve zbylym čase nechala zarovnat tu hrůzu na hlavě a už z dálky sem slyšela řev kytar a pak sem zahlídla modrou dodávku. Kluci, V., fotograf s kterym sem o prázdniny "chodila", přítelkyně našeho zpěváka, H., kterej celej koncert zařizoval a A., Nikki Sixx počesku. Naskládali sme se dovnitř, poslouchali naký šílený rokenroly s bráníkama v ruce. Už ted sem cejtila, že to bude super.

Vlezli sme do klubu a vytahali ty hromady aparátu. Rozhlídla sem se a jediný lidi, co v místnosti seděli na mě koukali pohledem "je to ona?" - Míra, Šimon a Filip z Nera! No to mě poser. Člověk si vyjede pár kiláků na koncert a hned potká známý ksichty. Kluci se divili, co tam dělám a pak sme tak různě kecali. Šla sem sepsat playlist a v hlavě si opakovat kombinace akordů a až na jeden kousek sem věděla uplně všechno, což se fakt divim.

Po půl devátý W. rozduněl kytaru, kejvli sme na sebe a už to jelo. Po pár prvních taktech se mi na tváři objevil úsměv a začala sem si tak tancovat a zároveň sem furt věděla, kde sem a co bude ted. Takle koncentrovaná sem snad nikdy nebyla.

Jedenáct songů uteklo jak voda a já si podávala packu s basákem další kapely, kterej mě chválil, že mi to s klukama moc sluší a že sme se mu líbili.
Nesnášim takovej ten pocit, když na něco myslíte a najednou někdo přijde a přesně to vám řekne. V. mi totiž řekl, že na mě bylo vidět, že si to užívám tisíckrát víc než koncerty s holkama.
Mam holky nejradši na světě, i když sem se na to chtěla mockrát vysrat, tak to asi nikdy neudělám, ale ty koncerty maj chyby a to mě moc mrzí. Tady sem si byla jistá v kramflecích, věděla sem, že bubeník A. je přesnej jak hodinky a že se nemam čeho bát.
Šli sme pít, v merchi jsme dělali blbosti s izolepou - Adolf, pan Vigo, Lemmy atd atd. S P. jsme se různě prali, čmárali po sobě propiskou různý píčoviny a prej sme byli jak dvě malý děti na písku.

Kolem jedný jsme to zabalili, natahali krámy do auta a zas jeli domů. P. mi nabídnul rameno, abych si neškrtila padající hlavu o pás a já poklimbávala. Na benzínce sme se chtěli najíst, ale v MC měli půl hodiny pauzu. Šli sme teda na normální benzínku a dělali hroznou ostudu, pani za pultem si musela oddechnout, když H. dojedl poslední hlt kaše a vypadli jsme. Ale protože to nebylo dost, šli jsme znovu do MC, kde už kluky nechali si objednat a tam jsme dělali ještě větší ostudu, Motley Crue řvali na celý okolí Lovosic a pak A. pustil stěrače a voda z odstřikovačů jí postříkala celý okýnko, no tam už nás nikdy nebudou chtít vidět. Zas sem polospala, dokud sme nezastavili před bytem a já s P. jsme vylezli z auta a šli spát.

Pustili jsme si k spaní Občanský průkaz a já se snažila neusnout do tý scény, kdy Daněk spadne z kola.
Už v noci sme se rozhodli, že nikam nejdem, P. nejde do práce a já nejdu do školy. P. měl původně plán jít tam tak na dvanáctou, ale i z toho sešlo když jsme si pustili koncerty Rancid a dalších kapel. Že se nám ale to poklidný odpočívání zvrhne až do osmi do večera bych fakt nečekala.. Jeho spolubydlící nám nosil studený piva do postele a sledovali jsme Trpaslíka až do doby než jim přišel nějakej kamarád a já vytuhla v posteli. Probudil mě v sedm antikoncepční budík, takže sem se dala tak nak dohromady, dala klukům pac a jela domu.

Z posledního odstavce je asi jasný, že sem porušila jedinou kapelní zásadu od tý doby, co jsme smíšený ejkejej žádný muchlování v kapele a W. včera vyhrožoval, že nás oba dva vyhodí, haha, takže kdybyste chtěli, druhá kytara a basa je volná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bliss Bliss | Web | 20. října 2011 v 17:36 | Reagovat

To s tou patkou by mě asi vyděsilo a říkala bych si, že díky tomu určitě celej koncert poseru:D Ale skvělý, že to dopadlo tak dobře :)
A. je Allan, že jo? Jak jsi zmínila Sixxe, tak mi to hned došlo xD

2 gluesniffer gluesniffer | 20. října 2011 v 23:02 | Reagovat

není to Allan :)

3 Bliss Bliss | Web | 22. října 2011 v 15:42 | Reagovat

Aha...teď jsi mě docela vykolejila. Ale Allan, jestli ho znáš, se mu taky podobá, řekla bych...

4 J. J. | Web | 23. října 2011 v 19:27 | Reagovat

Jaaaaaajajajaa to je skvělý číst po sto letech zase tvůj článek. :)
Už si nemusím domýšlet příběhy k tvejm fotkám na fejsbuku. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.