XIX.

17. listopadu 2011 v 1:01
cestou ze školy se mi v hlavě zrodil ideální nápad.
co takle jet o dvacet kiláků vedle na koncert?
podle fejsbuku sem věděla, že tam jede kamarád a narvala sem se k nim do auta.
aby nám cesta utekla, vyptávala jsem se na nový drby a onen kamarád mi řekl, že má novou holku, denisku z prváku.
koncert skvělej, potkala sem spoustu lidí z "druhý strany labe" a večer utekl jako víno a zelená do mýho žaludku.
prej jsem zestárla. nepovídejte, já myslela, že mi je furt těch čtrnáct.

kamarád mi cestou začal šahat na nohy a vystoupil se mnou asi pět kilometrů od místa kde bydlí.
šel až před vrata.
před nosem jsem mu zamknula a se slovy "běž za deniskou z prváku" jsem šla domů.
bouchnul naštvaně do vrat a poslal mě do prdele.

copak potřebuju dalšího zadanýho chlapa?





edit, 18/11

ve čtvrtek jsme byly s holkama nahrávat. klasicky náš blbej zvyk se opít před nahráváním, tentokrát každá jinde, ale všechny asi stejně - mohly jsme fungovat, ale moc se nám nechtělo. no co, dva songy prostě dáme.
bicí šly dobře, myslela sem si, že zaberou trochu víc času
pak byla na řadě basa.
byla sem nak podivně rozhozená a do prvního songu sem se nemohla dostat. přitom má o dost příjemnější tempo než ten následující a mam tam celkem jednoduchou basovou linku. nechápala sem, proč mi to nejde, každopádně zkusila sem to třikrát a nakonec vybrala prostřední verzi. byla sem trochu rozhozená. druhou písničku sem si nechala cvičně nahrát hned na první pokus, abych věděla co je špatně a kde si mam dát bacha.. a kupodivu sem jí vystřihla hned a bez nějakej sraček kolem byla hned napoprvý nahraná. tim pádem sem mohla ulehnout na gauč a smát se holkám, jak se vztekaj.
naše zpěvačka je totiž fakt nejlepší, jak v zavřený místnosti nadává, když se netrefí. "kurva!" .. "dopíči kurva!!" "dopíči kurva já se na to vyseru!!" "já sem fakt píča doprdele!!!!" a my vedle v křeči smíchy, ne že bychom se smály tý chybě, ale spíš tý celkový beznaději, jak se musíte dostat na uplnej okraj svejch sil a vystřihnout to za strašnýho afektu. pak, když už se vám to totiž konečně povede máte pocit totální úlevy a zasmějete se tomu vztekání a jste fakt rádi, že to máte za sebou. a v hloubi duše si honíte ego a řeknete si "jo kotě, seš fakt dobrá". druhá kytara šla dost obdobně, těžce, ale je tam.
zato zpěvy šly uplně nejlíp. v první písničce poprvý opravdu zpívám a nekřičim. bylo hrozně vtipný při asi minutovym sólu v pasáži mezi druhym a posledním refrénem jak jsme tancovaly, předváděly jak se šukáme a nebo pouštění slin. to s váma totiž udělá deset hodin nad dvěma písničkama, absolutně se přestanete nějak kontrolovat a je vám zas dvanáct.. tohle neni jen moje teorie, shodli jsme se na tom už se spoustou kapel, že ke konci nahrávání už toho máte tak plný brejle, že se začnete chovat jak retardi.
druhá písnička má v refrénu křik. když sem si stoupla na stejný místo jako předtim, holky sem uplně nechutně překřičela a zároven by s tim nic neudělali při masteru, byla sem prostě moc nahlas.. nakonec holky musely stát asi tak pět centimetrů od mikrofonu a já půl metru od nich, protože bohužel umim řvát jen jednou hlasitostí - tou kulervoucí.
každopádně mam dobrej pocit, už tak nak vnitřně vim, že si napravíme reputaci po dost nezáživnym cédéčku. uvidíme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bliss Bliss | Web | 19. listopadu 2011 v 19:35 | Reagovat

Haha, to nahrávání musela bejt sranda :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.