XXIV.

16. prosince 2011 v 22:10
pondělí
mam asi docela dobrou náladu.
v neděli ráno sem mu řekla otrapo a už sme se střídali v různejch hláškách ze sám doma. proto ted koukám na videa, jak si malej culkin dává svoje ještě nevyfetovaný tváře vodu po holení a křičí. nikdy sem to nechápala - dokud sem to nezkusila.
zítra píšem matiku. měla bych se učit. když prolítnu i na konci roku, tak budu dělat reparát z celýho ročníku, což se mi tak uplně nechce.
no dobře, tak ještě jeden díl spongeboba a pak na to půjdu.
je půl dvanáctý a já vim, že začínat ted s rýsováním opsaných a vepsaných kružnic by bylo fakt zbytečný. vyspat se a počítat s pětkou bude prostě mnohem jednodušší.

úterý
místo hloupýho řidiče, kterýmu sem jednou opilá ukradla z autobusu ceduli přijede pan svoboda, kterýho mam ráda. už jen to je lepší začátek dne.
hned první hodinu dostanu test. dopočítávání úhlů, těžnice trojúhelníků, opsaný a vepsaný kružnice.. ve skutečnosti primitivnost, tohle se dělá v sedmý třídě. nojo, ale zkuste si na to vzpomenout.. je to sice pět let, ale já od tý doby zestárla tak o patnáct. kurva.
zkoušela sem uhrát čtyřku na to, že mám svátek. ono sice by mi v současnym skore 5,5,5 pomohla jen jednička, ale bitch please, tu sem dostala naposled na základce z pythagorovy věty - asi omylem.
no, nějak to namatlám, dokreslim si kousek vepsaný kružnice a radši se jdu najíst.
večer plynární, celkem nudnej koncert. škoda. při nejlepším sem musela odjet domu.
už v posledním autobuse mam rozhodnuto, že zejtra zatáhnu - po skoro měsíci bez absence.

středa
zatahuju. koukám na misfits. fokin cheerleaders.
odpoledne jedem s mámou ke kadeřnici.
ostříhala mě tak, jak sem chtěla - zpátky na šestnáct.

čtvrtek
bouračka na štěpáně. kamion na štorc přes celou silnici.
17 minut. omlouváme se za zpoždění. toto není jízdenka.
každopádně dvouhodinovku se šubydubydůbou stihnu.
s dominikem sme si dělali srandu, co kdybychom jakože dostali jedničky. verča mi řikala, že dostal dvojku. cože? jestli on má dvojku, tak můžu jít brečet na záchody jako uršula. doprdele.
nemá opravenou celou třídu, tak ho ukecáme.
vašek 4-, tomáš 5, patrik 5. no to je príma, všichni tři byli u reparátu a prej se na něj skvěle naučili.
to jako kvůli mě bude rozšiřovat stupnici známkování?
divně na mě kouká a pak mi řekne, abych rozdala testy. poznal ošmelenou vepsanou a dal mi za ní mínus. 1-.
DOPRDELE JO.
celej den si připadám "like a boss" a už se vidim ve třetáku. kéžby to bylo tak jednoduchý.......
večer jsem na stejnym místě jako v úterý. mám sraz s maxem.
nikde jsme spolu nebyli od doby, kdy jsem byla s matesem. budou to dva roky.
i po tý době si furt máme co říct.
piju pivo. točený sem neměla už od říjnovýho koncertu s klukama. lahvový jo, vždycky po mě zůstane láhev u postele o pár ulic vedle. je doma?
mates si před nedávnem zlomil obě dvě paty. instaloval výstavu a spadnul z žebříku. prej už je ve škole, ale ještě sem ho neviděla.
max mě jde vyprovodit na poslední bus. předemnou sedí můj bývalej učitel ze základky, zpitej a vysmátej. nehlásim se, asi by mě nepoznal.
když na autobusáku vystupoval, řekl mi ahoj. tak poznal.

pátek
DOPRDELE já chci psát sem!! snažim se po osmý ráno vysvětlit wordu, kterej mi posouvá kurzor na místa, kam rozhodně psát nechci. máme opsat článek plnej sloupců, textových polí a tabulek. přijdu si uplně bezradná, po asi hodině mam jen třičtvrtě textu. když se podívám kolem na spolužáky, který maj sotva první třetinu (a ještě k tomu blbě), tak je vidět, že na tom určitě nejsem tak zle. ale příště určitě nebudu přehlížet tlačítko "všechny sloupce stejně široké", usnadní mi to spoustu práce.
máme do 11:20. cestou z 28A potkám matese o holi. zpomalim a cestou do vestibulu si uvědomuju, jak sem ráda, že ho zas vidim - chodit.
doma si lehnu a spim až do devíti.
dobrý zasraný ráno.



mam trochu blbej pocit, že tu jsou jen články o tom, jak se někde o víkendu zpiju a pelešim. tady vidíte normální týden.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.