každej den je jako procházka parkem

29. ledna 2012 v 18:45
pátek 27/1
doma řeknu, že přijedu v sobotu tak nak po obědě jako vždycky, sbalim narozeninovej dar pro W. - kuchařku Sváteční vaření u Babiců a vyrážim.
dva chlápci u bankomatu na pštrosmayeráku si ze mě dělaj srandu a škemraj, ať je za vybraný peníze vezmu na panáka.. ale kluci, vy už to máte za sebou..
bar najdu docela v pohodě, kluci asi za hodinu začnou hrát "akusticky", znělo to uplně skvěle, rockabilly jak meteors hadr.. v baru jsou všichni, koho jsem očekávala, kolem desátý přijde i E. a společně si postěžujem, jak nám ten život nevyšel. je vidět, že mě absolutně užírá žárlivost, protože je tam P. a celej večer po něm leze ta debilka - ten její typickej styl skákání na záda, sedání na klíny, padání a hihihiiii, plesk plesk kurva - nemam na to, abych na ně mohla koukat, tak radši koukám do svý vodky.. a proto zachvíli vypadám, že nevim ani jak se jmenuju a bohužel je na mě i vidět, že sem z nich pěkně nesvá.. no, co se dá dělat.
nepamatuju si přesnej slet událostí, ale vim, že asi kolem třetí odcházel, přišel se rozloučit a já si musela jít na záchod trošku bouchnout hlavou do dveří, abych se dala dohromady.. a při návratu ke stolu se na mě usmál bubeník kapely, kterou vlastně vůbec nemusim a vídáme se docela často, protože spolu sdílíme stejnou zkušebnu - oni o dvě místnosti vedle a v tu chvíli byl plán na zbytek "večera" jasnej....
jedeme taxíkem k E., u ní sjedeme snad celý prago a prohlížíme si kmeny - všichni v kapitole straight edge maj uplně prázdnej pohled!! a kolem sedmý jdem "spát" protože E. zachvíli vstává do práce.. tak sme si lehli, jenže zachvíli už jsme se teda jen ve dvou zvedli a vzdálili do vedlejší místnosti - a asi kromě nějakýho pissingu sme zvládli uplně všechno.

E. nás přistihne tak deset minut po, a se slovy že jde do práce nás odešle vyspat vedle do ložnice..
"hele, že ty vlastně vůbec nevíš, jak se jmenuju?" řeknu a trefim se přímo do černýho - jenže sama na tom nejsem o moc líp, protože ho znám jen pod přezdívkou.
na chvíli usnem, kolem druhý se znova probudíme a jdem dělat kafe.. symbolicky si mě přidal do přátel na facebooku, pouštíme celebrity skin od hole - bože, jak já dlouho neslyšela tohle cédéčko a válíme se na gauči. má za hodinu zkoušku, blázni, zkoušej minimálně čtyřikrát tejdně.. přijde E. z práce, vzala si volno - sick day je sick day.. a já měla v plánu se nakopat do prdele a jet domu na poslední koncert jedný z místních kapel.. jenže se mi vopravdu nechtělo se táhnout až do města krokotů (kretén + kokot) a byla sem ukecána, abych šla večer na jeho oslavu - je mu zítra dvacet čtyři..
odjede na zkoušku, my pustíme amerika hledá topmodelku, dáme si rajčatovou príma polívku a E. si jde ještě lehnout.. kolem půl desátý vyrážíme do hospody, kde má oslavu a kousek odtamtud máme zkušebnu, takže naštěstí vim přesně kudy kam..
barman nás vidí a hned nám řekne, že oslava je vzadu, asi je na nás fakt vidět, ke komu "patříme" a jdem zas pít. mam pořád celkem přijemnej páteční zbytkáč, kterej mi hodně rychle rozjede bouchaná tequilla..
a tak tam tancujem na starý black eyed peas, při transplants si zas myslim, že sem obrovskej portorikánskej gangsta s kvérem v kapse a rapuju pasáž od 2:41, kterou si bohužel pamatuju a pokaždý, když tenhle song někdo pustí, tak mam nutnou potřebu to každýmu ukázat.. starý rokenrolový pecky střídaj hiphopový devadesátky a Peacocks proti Avril.. no fakt sranda. DJ's - kytarista a basák z výše zmíněný kapely nás teda upřímně moc nešetřej, M. má černou paruku a K. je nefalšovanej Topper Harley se všim všudy. je to fajn fajn fajn, je to fajn fajnový
a najednou sedíme v tramvaji a jedem k němu - on, já a jeho spolubydlící. je upřímně fakt trapný, že v blízkym okolí jedný žižkovský tramvajový zastávky už lezu do třetího bytu, asi to tam má pro mě nějakou zakletou auru. jeho spolubydlící se nás furt snaží trošku rozdělit stylem "půjdeš spát ke mě, já mam větší postel, u něj byste se mačkali" - ale my se mačkat chcem!! a pak to vzdá a jde si lehnout sama. promiň kočko.

ráno - ve čtvrt na čtyři odpoledne mi udělá kafe a já si sbalim svejch pár švestek a jedu domu. obličej mam uplně zmačkanej, vlasy si radši skrejvám kapucou a každej, kdo mě vidí chodit se musí smát a je mu jasný, čim sem asi strávila tenhle víkend..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.