XXVIII.

15. ledna 2012 v 22:37
sobota

ráno : udělám seminárku, přijede babička, tak budu hrát hodnou vnučku, naučim se matiku a češtinu

okolo 13:30 zpráva, jestli nechci jet večer do hlavního města vesmíru

..tu seminárku mam mít hotovou do pondělí, a matiku asi píšem v úterý, sakra..

za dvě hodiny sem stála v praze se spacákem a lahví zelený v tašce. z účtu sem vybrala posledních pár korun, co mi zbylo a sešla se s kontrabasákem. nastoupili jsme na dvanáctku a jeli ke zkušebně, kde jsme měli sraz se zbytkem.
cesta dodávkou klasická, cesty na místo nenávidim.
na místě je asi třicet čísel sněhu, a jedinej kdo byl vhodně obut bylo auto.. jo, fakt chytrý, všichni vansky, convesky a vyplašený, co to jako je. jedete hodinu od prahy a máte co dělat, abyste nezapadli do závějí.. po půlce zelený na lačnej žaludek jo.
vždycky mi přišlo zvláštní, proč se tomuhle městu říká, že je hlavní ve vesmíru. pochopila sem. lidi totálně v pohodě, od pořadatelek přes barmanky až po návštěvníky, nejlepší ceny a druhy chlastu, super muzika. z celýho večera si pamatuju přezpívávání hrajících písniček, tance, tance, tance a tance, vodku, jak sem se ztratila a našla sem se na skejtový u rampě - seriously, v jakym klubu maj sakra u rampy? a nejhezčího chlapa na světě. vypadá jako joe strummer, je vtipnej, vysokej a hubenej, hubený tváře a drsný rysy. baví celej stůl svejma fórama. nejradši bych si ho dala do brusinkovýho džusu s vodkou, ójé.
"kolik stojí to co piješ?" "pětapadesát prosím pěkně" "tak na, dojdi nám pro drink" - bože, vem si mě domu!!!
jenže vzhledem k tomu, že muže balit neumim a navíc - takovej pěknej bude mít nějakou čubku - všechno vzdávám a snim o tom, jak spolu budem mít hromadu dětí.
a pak už toho moc nevim. klasicky padám při tanečních kreacích na zem, nakonec jedem k oslavenkyni a kalíme dál. jdu se podívat, jestli sem neztratila foták.. a usnula sem zabalená do spacáku v šatně na zemi, takže sem od ted slečna šatnářka a všichni se mi smáli.

cesta do prahy s meteors, únava ale vtipy, vtipy a vtipy. dobrý dvě hodiny sem se smála. chudák jirka babica. bus a tvrdej dopad zpátky do reality.


nemyslim si, že mam nějak príma život, ale takovýhle akce bych fakt přála každýmu, kdo si je zaslouží.. viva la spontánní akce!

všude dobře - doma ne
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherina Catherina | Web | 15. ledna 2012 v 22:42 | Reagovat

Ahoj, mrkni na muj web

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.