19/1

19. ledna 2013 v 12:04
i když sem z uzbekistánu odjížděla s tim, že to byla jen jednorázovka, naše každodenní konverzace tomu nenasvědčovaly. už předtim jsme se bavili, že se uvidíme na narozeninový oslavě v holečkově, takže když sem na sebe koukala do zrcadla před odchodem, po dlouhý době si řeknu, že mi to vlastně docela sluší. proč asi..

večer začíná docela vlažně, nechávám si vyprávět o zákeřných bývalkách, o vojtově abstinenčním měsíci a po asi hodině vidim, že už přišel taky. řekneme si uplně normální ahoj, položí si bundu a pak se nějakou chvíli nevidíme.. dokud ho nezahlídnu, že na mě přes celej bar kouká. podívám se na něj, usměju se a nevydržim to a musim pohledem uhnout. letmo se podívám na špičky svejch bot, usměju se a dělám, že vojtu pořád poslouchám, zatimco v hlavě mi všechny výstražný kontrolky blikaj jako o život.
cestou ze záchoda kolem mě prochází a pohladí mě po zádech. dostatečně na to, aby zjistil, že nemam podprsenku. prý ho to na mě rajcuje.. podprsenka je v mym případě jako když nosíte klíčky od auta, který nemáte, nemáte ani řidičák, ani neumíte řídit a vlastně ani nemáte ruce. uplně zbytečná. od tý doby, co už nejsem až tolik vyžraná mam místo prsou to, kvůli čemu holky v sedmý třídě začnou prosit mámu, aby jim koupila první podprsenku a přitom by stačil fenistil, protože to vypadá jako větší štípance od komára.
potom za mnou přijde, povídáme si, ptám se jakej byl koncert na kopci a on mě, jestli už mam v pořádku basu. vždycky se nějak letmo dotkneme, omylem a vlastně i trochu úmyslně, bar je narvanej a věčně do nás někdo vráží. všechno ale zabije kuba z PC, když přijde a zeptá se "hele basáci, vy spolu chodíte?" díky tyvole, fakt. pár vteřin je ticho, potom se zasměju a řeknu něco jako "proč bychom měli?" a snažim se to nonšalantně zahrát někam do píči. ale kuba ne. "no já nevim... slušelo by vám to spolu. hodíte se k sobě." ..ty si ale kretén, vid.
potom, co se na záchodech líbáme pod záminkou, že tam "sekáme dobrotu" už to tak neviditelně odpálkovat nejde. nosy jsme si ládovali předtim a ještě nikdy sem to nedělala z občanky, na který je v kolonce rodný stav napsáno "ženatý".
pak už tak nenápadní nejsme. sedíme vedle sebe, drží mě za ruku, za koleno a všelijak se otlapkáváme je prej čas jet domů. ke mně.

upřímně, po takovýhle barový ošmatlávačce a celovečerním kalení čekáte takovou tu přisprostlou opileckou šukačku. trošku nemotornou, lehce uřvanou a s taháním za vlasy. rozhodně ne asi půl hodinový líbání, hraní si s vlasama, rukama, hlazení po klíčních kostech a letmý polibky na krk.
"po všem" se ho zeptám, jestli pojede domu, nebo tu chce spát. shodneme se na tom, že je lepší, aby jel domu. zavolá si taxík, polonahá ho pustim ze dveří a zavřu za nim. to sem tomu zas dala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.