all the bad things what I've done

13. ledna 2013 v 11:54
středa večer:

já: "já sem tak nak počítala a došla sem k číslu deset mužů a já jediná samotinká žena!!" š.:"neboj se dite, ja te ochranim!" tak jo..



ve zkušebně nakládáme krámy do obou dodávek a pomalu vyrážíme na třídenní vzdělávání východu, jak se u nás hraje rokenrol... haha, cesta a všechno je v pohodě, mam svůj absolutně nejvíc v pohodě mood, kterej většinou zapomínám doma a tak se se mnou pro jednou dá mluvit a ne mi rovnou nafackovat. ještě před zavřením zadních dveří dodávky w. řekne "hele tyvole, nic nechystám, ale.. co se stalo na slovensku se stalo na slovensku, jo?" takjo.
nitra, malej klub, nejlepší podpora od majitelů klubu a barmanů, jídlo a pro obě kapely dvě lahve vodky, na baru za svoje, ale stejně, spoustu panáků nám házeli na účet podniku.
po dohrání spolu sedíme u stolu a pak jdeme na obvyklýho panáka, kterýho si dáváme vždycky, když se vidíme. povídáme si, vypráví mi o svym odchodu z druhý kapely a pak odjezd, každá kapela spí v jinym bytě. pusa, uvidíme se zítra.. takjo!

je zítra, hlavní město, klub přímo v centru, vyprodáno, sedmset lidí. hraní skvělý, i když pro zdejší osazenstvo moc málo hipstakrámu a vintage. obvyklej panák, druhej, moc lidí a fronty a co takhle si to trošku přimalovat i jinýma věcma.. půjčujeme si klíče od dodávky a vzhledem k tomu, že š. už rozhlásil, že žádný dobroty nemá, tak si všichni myslej, že tam jdeme šukat. ironicky se nad tim usmějeme a proneseme nějaký nesmyslný poznámky, jakože jsou kreténi a tak.
zas spíme odděleně, ale kluci jedou v době, kdy moje párty akorát dosahuje počtu pět a půl pračky whirpool, takže si beru batůžek a spacák a po odborné konzultaci zůstávám spát s druhou kapelou v jejich bytě.
cestou do onoho bytu se stavujeme na benzínce a kupujeme dvě lahve vína. po první vypitý jdeme ven na cigáro, nějak nám dojdou slova, obě dvě cigára i sklenička s vínem letí na zem a líbáme se.
jdeme dovnitř, že otevřeme další víno a najednou sedim na kuchynský lince, líbáme se znovu a víc a víc, až nějak zapomenu na svoje morální zásady jakože kluk, kterej šuká tvojí kámošku neni pro tebe a rozepínám mu pásek.. na mou obranu, po čtvrt roku nešukání a dvou dnech společnýho kalení jde pryč většina morálních zásad. a hlavně, kuchynská linka sakra, můj nesplněnej sen!!
spíme vedle sebe a za dvě hodiny se budíme a ve složení já, on, jejich bubeník a zpěvák se přemistujeme do vedlejšího pokoje a chceme trošku poladit formu.. jenže jsme trochu přeladili a po šestihodinovym kalení belgických pivních speciálů s obsahem alkoholu jako většina vín jsme tam, kde jsme byli a poněkud opomíjíme fakt, že ještě večer hrajeme. v tu chvíli je totiž důležitější se bavit o rozpadu habsburský monarchie, o mediálním štvaní proti odlišnostem, český národní povaze a taky o hiphopu. občas mi sáhne na nohu nebo si při podávání piv pohladíme ruce, ale nějak se před klukama neproducírujeme.. zatim.

přesun na místo koncertu, já jedu s mýma klukama, kteří se hned vyptávaj jaký bylo šukání.. jsem prohlášena za arciprcíře naší výpravy a mam nad klukama silně navrch. po společnym obědě v nákupním centru si jdeme koupit pití na cestu a já objevim uličku pivních speciálů a jedno belgický mu koupim za celovíkendové poskytování drog.
na místě předávám, dostanu za to absolutně poslední doladovací lajnu a jdeme na panáka. jejich kytarista a řidič dodávky nás vidí, jemu vynadá a nademnou jen zakroutí hlavou. na nějaký větší soudy už nikdo nemá sílu ani chut.. je nasranej, že pijeme už od rána, ale co jinýho se dalo dělat.. jdeme hrát, problémy se zvukem, ale já mam svůj osobní boj s držením se na nohách a to mě zaměstnává víc. pak hrajou oni, vzhledem k tomu, že má na base bezdrát, tak běhá po celym klubu a většinou ke mě, na nějaký schovávačky ve stylu nic spolu nemáme už nějak sereme, ono to stejně nemá smysl.
kluci mě už absolutně přelazenou odvedou do dodávky a pomalu chceme vyrážet směr praha.. jenže to trochu nejde, protože i když už sem odchycena a ukotvena, tak si mě stejně najde a bráníme všem v nastoupení do dodávky. vyjedeme, spadne mi hlava, probudim se nachvíli na hranicích, protože mi po třech bezroamingovejch dnech začnou chodit dřív nedoručený zprávy a pak se probouzim až v praze, kluci ze mě maj srandu, protože si spim na kolenou a asi nikdy mě takhle vypitou neviděli, proběhne nějaký focení a spoustu fórků na můj účet.. jen do toho!!


tyhle kapelní výjezdy vždycky smrděj trochou toho omýlanýho klišé sex, drogy a rokenrol, ale když se to opravdu povede, tak mě to vždycky trochu pohladí na duši. další do šuplíku historek co se maminka nedozví..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.